30 Matching Annotations
  1. Last 7 days
    1. o

      U legendy by bylo dobré tedy taky předělat na velké začáteční písmeno, až to máme všude stejné: používám tyto kategorie: typ_bydl_mlada_dom <- typ_bydl_mlada_dom |> mutate( byt_upr = case_when( byt_upr == "vlastnické" ~ "Vlastnické", byt_upr == "nájemní" ~ "Nájemní", byt_upr == "družstevní" ~ "Družstevní", byt_upr == "bydleni u příbuzných,\nznámých apod." ~ "Bydleni u příbuzných,\nznámých apod.", TRUE ~ byt_upr # ostatní ponechá beze změny, pro jistotu ), byt_upr = factor(byt_upr, levels = c( "Vlastnické", "Nájemní", "Družstevní", "Bydleni u příbuzných,\nznámých apod." )) )

    2. Česk

      u těch grafů u sebe jsem tedy podle tvé poznámky odstranila ty % a napsala jsem to popisu té osy. Myslím, že by to mělo být tam nebo tam, ale ne v obojím. Jak to tedy sjednotíme?

  2. Oct 2025
    1. obyvatel

      Tato opatření musí být zároveň regionálně diferencovaná a přistupovat rozdílným způsobem k regionům s přehřátou poptávkou po bydlení a k těm, kde je obecně bydlení finančně dostupnější, ale strukturálně nedostatečně diverzifikované.

    2. Co se týká právě věku odchodu mladých od rodičů, tak ten v roce 2024 činil v Česku 25,8 roku, což je pod průměrem EU. Mladí lidí se zde tedy osamostatňují spíše dříve

      Tady je ta formulace trochu krkolomná. Co třeba: V Česku je zároveň průměrný věk odchodu od rodičů 25,8 let, což je hodnota mírně pod průměrem EU.

    3. Podíl jednočlenných domácností vzrostl podle dat SILC z 22,8 % v roce 2005 na 31,9 % v roce 2024

      problém je, že jednočlenná domácnost se nerovná jeden byt, v jednom bytě může být více jednočlenných domácností.

    4. a tedy na nedostatek bytů ve vybraných segmentech či regionech.

      nemusí se ale jednat o jejich reálný fyzický nedostatek, tzn. že není na trhu dostatek bytů jako takových, ale není dostatek těch dostupných.

    5. Pokud lidé nenajdou dostupné bydlení, domácnosti často vůbec nevzniknou – žijí „nedobrovolně“ v jedné domácnosti, v přelidněných domácnostech, ve spolubydlení, nevyhovujícím bydlení nebo fungují jako „neviditelné“ (latentní) domácnosti, které by vznikly, pokud by bylo dostupné bydlení.

      S tímhle si úplně nejsem jistá, jestli odpovídá metodice / definici domácnosti. Ta je odvozena od toho, kdo platí většinu nákladů. Neviditelné tedy určitě - např. nezaložení rodiny. Ale ve spolubydlení by např. mělo být více domácností, protože každý má své finance (pokud tedy členové nejsou ještě stále součástí domácností rodičů - tzn. platí za ně rodiče). To znamená, že domácnost vznikne v daném bytě, protože se dítě finančně osamostatní, i když se neodstěhuje...

    6. V této části se proto zaměříme na některé z nejčastěji používaných indikátorů kvantitativního nedostatku, přičemž zároveň upozorníme na jejich limity a možná zkreslení.

      Přemýšlím jestli v této části či někde jinde viditelně vyzdvihnout také to, že je nicméně nezbytným základem být funkční a aktuální evidenci bytů, bez ní není možné ani tyto jednoduché indikátory kvalitně vypočítal...

    1. Podíl výdajů na bydlení na spotřebě

      A budeme to tu tedy nechávat? Já myslím, že jsou dvě možnosti: 1) necháme, dáme odkaz na Evropu v datech a poukážeme na problematiku tohoto indikátoru (máme tam také tu část srovnání s jinými metodikami apod.) nebo to prostě úplně smažeme a můžeme alespoň do metodiky napsat, že tento údaj dále nesledujeme a to z toho a toho důvodu